Vlevo můžete vidět úzké moře (ochutnávali jsme), vpravo na náspu je asfaltka a my jdeme středem po zcela tradiční islandské štěrkové cestě
Jak člověk vyleze ze závětří na planinu, může se stát, že poletí po větru.
Z fotky to není úplně patrné, ale fakt foukal uragán.
Vtip proč jsou Číňani žlutí, se zde dá velmi dobře otestovat naživo:)
V dáli se tyčil osamocený kostelík, řek bych poměrné častý úkaz na Islandu.
Lidmi v zapomenuté krajině vypadají kostelíky mysteriózně
Za kostelíkem hřbitůvek.
Na Islandu se dá velmi luxusně provozovat hitch-hiking neboli palec nahoru.
Obecně platí, že čím menší auto, tím vyšší pravděpodobnost, že vám zastaví.
Většinou se však jedná o cizince. Né, že by Islanďani nebrali zoufalce u krajnice, ale je jich na ostrově tak málo, že v davech turistů z celého světa celkem lehce zapadnou.
Toto je začátek druhého výletu druhý víkend do Stikkishólmuru. Počasí bylo znatelně klidnější...
Vodopády jsou na každém kroku, teda aspoň na poloostrově Sneafellsnes.
Asi v polovině cesty mezi Olafsvikem a Stikkishólmurem ční z moře hora Kirkjufell, turisticky profláklej kopec. Je docela možný, že pokud budete hledat nějaké fotky z Islandu, tahle hora na nich nejspíš bude mezi prvními. Obvykle se fotí ve dvojici s nedalekým vodopádem. Pro mě byl vodopád příliš daleko, takže ji máte bez něj, ale zase ve více verzích, jelikož kolem ní jezdíme dost často.
Přespali jsem na golfovém hřišti u Stikkishólmuru.
Stikkishólmur, přístavní městečko odkud trajekty vyplouvají směr West fjordy-málo osídlená, hornatá, divoká, severozápadní část Islandu.
Ve Stikishólmuru najdete tradiční islandské domečky...
future luteránský kostel,
nemocnici a františkánský klášter sloužící jako hotel,
přístav s kamenný námořníkem,
maják (na obzoru West fjordy),
kino převážně se sopečnou nabídkou,
a taky market Bonus s růžovým prasátkem. Obchodní řetězce Bonus patří mezi nejlevnější na Islandu s výběrovými kontejnery vzadu. Ale o tom zase příště;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat